Jawa kolem světa i s Májkou
Aktuálně má za sebou asi tři čtvrtiny z plánovaných čtyřiceti tisíc kilometrů. „Cítím se líp, než před odjezdem. Zbavil jsem se zbytečných 11 kilogramů a navíc mě cesta a lidé na ní dostali do nevídané rovnováhy. Doporučil bych to zkusit všem,“ vzkazuje Suchý.
Trasa cesty kolem planety vede východním směrem přes Slovensko a Ukrajinu do Ruska a Mongolska. Z Vladivostoku pokračoval Suchý přes moře do Jižní Koreje a odtud do USA a dále na jih, kde je jeho csílem Buenos Aires.
Na cestu a samotu na ní si Suchý nestěžuje. „Depku si nechte pro českou kotlinu. Jasně, že se občas zasteskne po těch, co jsou doma, ale depka za řidítky? Co to je?“ ptá se dobrodruh, který se na cestu kolem světa vydal bez jakékoliv asistence, GPS, satelitních telefonů a dalších vymožeností moderního světa.
Pětatřicet let stará mašina po pár nezbytných úpravách toho ostatně moc neunese. Třeba oblečení na asi osmiměsíční cestu se Suchému do kufrů rozhodně nevlezlo. „Peru si podle potřeby a co vyhodím, to doplním – tu ponožky v Mongolsku, jinde darovaná trička. Žádný problém. Ostatní hygiena je otázkou disciplíny, vody a vlhčených ubrousků,“ vysvětluje.
Podobné je to i s jídlem. Jak Pavel Suchý říká, cesta a stejně zážitky odsunou jídlo na pozici nutnosti, takže se moc nepřejí a ani mu nechybí. S sebou tak stále já hlavně železnou rezervu vody, tuňáka a suchary a třeba i českou klasiku – Májku. Ostatní si obstará dle okamžité potřeby „na ulici“.
Noci na cestách tráví novinář střídavě ve stanu, v levných motelech, nebo třeba u lidí, které potká. „Lidi, které jsem potkal, byli zatím jen dobří. Ať to bylo v Rusku, v USA anebo v latinské Americe,“ dodává s tím, že všude navíc potkává spoustu Čechů. Historek s krajany v zahraničí má ostatně z cesty kolem zeměkoule spousty.
„Za všechny třeba amazonský Indián z Českých Budějovic Radim. Před lety řekl dost, narval mobil a kravatu šéfovi do koše a odešel. V Amazonii koupil od Indiánů kus džungle a už několik let se svou peruánskou ženou hospodaří. Pěstuje banány, kakao, vanilku, skořici. A nezdá se, že by se mu stýskalo,“ popisuje Suchý.
A jak bude Suchý trávit letošní Vánoce a konec roku? „Vánoce jsou pro mě rodina, blízcí a atmosféra daná zimou a adventem. Tady není ani jedno, takže vlastně ani nevnímám, že nějaké Vánoce jsou. Nejspíš budu někde ve stanu v Peru před planinou Nacza. A Silvestr asi někde v Bolívii s lístky koky mezi zuby,“ říká s úsměvem novinář.
Pokud vše půjde podle plánu, zpět do Česka by měl dorazit v únoru. „Na co se nejvíce těším po návratu domů? Na rodinu a jídlo, třeba na takový český chleba s paštikou,“ uzavírá s úsměvem Pavel Suchý.
Kdo je Pavel Suchý
Autorem a jezdcem zároveň je novinář a cestovatel Pavel Suchý – dlouholetý technický redaktor a později šéfredaktor magazínu Supermoto v letech 1998 až 2012, spoluzakladatel a první šéfredaktor časopisu MotorB!ike.
Během své praxe najel již více než 500 tisíc kilometrů za řídítky více než 700 motocyklů. Suchý je také aktivní enduro jezdec a milovník historických motocyklů a automobilů. Na svém kontě má motocyklové výpravy do Afriky (1994, 1996 a 1998), cesty po celé Evropě a evropské části Ruska i výpravy na Sibiř, Krym, ruský sever a do republik Dagestán, Čečensko, Tatarstán a Marij-El. K jeho motorkářským zkušenostem rovněž náleží Austrálie a JAR.
O motorce
Estetiku autoři projektu příliš neřešili. Kromě čištění a lakování rámu jsou na šasi nová ložiska řízení a lehce zrepasovaná vidlice, u které kovové krycí trubky nahradily gumové harmoniky. Rám je v zadní části vyztužen kvůli schopnosti unést náklad kufrů. V přední části jsou namísto klasických padacích rámů nosiče dvou bočních schránek.
Motor prodělal celkovou generální opravu, při které zůstala nedotčená jen holá převodovka. Původní ojnice s pístními čepy na jehlách jsou přestavěny na bronzová futra, a to především s ohledem na případnou „polní demontáž“. Drobnými úpravami je mírně navýšen výkon na standard tehdejších strojů exportovaných do SSSR, kde se nemusely tak striktně dodržovat hlukové předpisy. Odvzdušnění převodovky je vyvedeno do airboxu kvůli brodivosti. Ze stejného důvodu jsou použity vodotěsné koncovky zapalovacích kabelů. Nejzásadnější změnou je náhrada původního dynama 6V/75W generátorem VAPE 12V/150W s bezdotykovým zapalováním.
Zadní boční kufry mají objem asi 47 l každý. Přední schránky jsou schopné pojmout 2krát 3 dvoulitrové PET lahve, čímž zásoba benzínu stoupne na celkových 25 litů a dojezd na více než 500 kilometrů. Tam, kde je dostatečně hustá síť benzínek, půjdou PETky do koše a ve schránkách o objemu 2x 10 litrů je možné vézt cokoliv jiného. Podle organizátorů je to mnohem praktičtější systém, nežli jednoúčelové kanystry, které polovinu cesty vezete úplně zbytečně.