Pět potravinových mýtů
Mýtus číslo 1: Přídatné látky neboli éčka škodí zdraví
Ohledně přídatných látek neboli „éček“ panují často přehnané a zbytečné obavy. Někteří lidé by nejraději nakupovali jen potraviny bez těchto látek, avšak v určitých kategoriích takové výrobky hledají marně. Přídatné látky vždy byly a stále jsou nedílnou součástí moderní technologie výroby potravin. Výrobky bez nich by běžný spotřebitel z důvodu vzhledu, chuti nebo konzistence jednoduše nepřijal. Do potravin jsou aditiva přidávána právě z důvodu zachování nebo vylepšení jejich trvanlivosti, vzhledu, konzistence, chuti, vůně atd. Je třeba mít na paměti, že pouhé uvedení E čísla neznamená, že potravina je šizená nebo dokonce zdraví škodlivá. Například pod označením E160 se skrývá obyčejný betakaroten, který běžně kupujeme v lékárně, jako E300 se zase označuje tolik potřebný vitamin C.
Mýtus číslo 2: Konzerva rovná se konzervant
Jistě jste se setkali s mýtem, že konzervy obsahují množství konzervantů, a proto je lepší kupovat chlazené a čerstvé výrobky. Paradoxně ale konzervy konzervanty nepotřebují. Jejich trvanlivost totiž není dána přidáváním chemických látek, ale tepelnou úpravou spočívající v působení vysoké teploty po dostatečně dlouhou dobu, kterým se odstraní veškeré formy mikroorganismů. Při splnění těchto podmínek nepodléhá neprodyšně uzavřená potravina mikrobiologické zkáze a zůstává tak zcela bezpečná po velmi dlouhou dobu.
Mýtus číslo 3: Špenát je plný železa
Jeden z nejčastějších mýtů se týká špenátu. Hojně rozšířeným názorem je, že špenát obsahuje velké množství železa. K tomuto omylu přispěli vědci, když v analýze o obsahu železa ve špenátu posunuli desetinnou čárku o jedno desetinné místo doprava. Špenát však ve skutečnosti není obsahem železa nijak výjimečný. Daleko více ho obsahují třeba vepřová játra.
Mýtus číslo 4: Paštiky se vyrábějí z „odpadu“
Mnozí mají zažitou představu, že se paštiky vyrábějí z podezřelých surovin. To je však omyl. Kvalita paštiky závisí na zpracování výrobcem, stejně jako je tomu u ostatních výrobků. Renomovaní producenti působící v Česku dlouhá léta kladou na kvalitu surovin velký důraz, protože vědí, jak významný dopad má použitá surovina na výslednou chuť. Paštiky navzdory často šířenému mýtu obsahují velmi kvalitní maso a další chutné ingredience. K základním složkám patří také v mnoha případech játra, která jsou důležitým zdrojem železa a dalších pro život cenných látek. Výrobní proces je od začátku až do konce pod bedlivým dohledem a pracovníci musí po celou dobu dodržovat přísná pravidla hygieny a správnou výrobní praxi.
Mýtus číslo 5: Ovoce můžeme sníst, kolik chceme, je přece zdravé
Říká se: jezte hodně ovoce, po něm přibrat nemůžete. Omyl! Ovoce sice obsahuje spoustu vitaminů, ale také mnoho cukrů. Pochopitelně, hodně záleží na druhu ovoce a jeho zpracování, je velký rozdíl mezi obsahem energie ve 100 g vodního melounu a 100 g sušených datlí. Záleží i na konzumovaném množství, zmíněného melounu není problém sníst půl kila, u sušených datlí to pro většinu lidí problém bude. Obecně lze říci, že čím je ovoce méně zralé, tím obsahuje více glukózy, a to je nevýhodné. Čím je zralejší, tím více obsahuje fruktózy, což je výhodnější. Specifické jsou banány, které i v době plné zralosti obsahují škroby, lze je tedy chápat stejně jako pečivo či přílohy. Z těchto důvodů (vyšší podíl energie ve formě snadno vstřebatelných jednoduchých cukrů) je doporučováno ovoce konzumovat hlavně dopoledne nebo před sportovním výkonem, kdy je předpoklad, že takto získanou energii ještě využijete, večer už určitě ne. Pamatujte, že spoustu cukru najdete i v ovocných džusech. Pokud už se bez nich neobejdete, zkuste je alespoň ředit s vodou v poměru 1:1.
Vyšlo v časopise S chutí o jídle č. 3/3014