Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (více informací)
V Podivíně běží naplno rajčatová kampaň

V Podivíně běží naplno rajčatová kampaň

Sklizení rajčat kombajnem z pole, jejich doprava do blízkého výrobního závodu a zpracování do zahuštěného rajského protlaku v zakonzervovaných obalech. Tak do tohoto koloběhu jsou v těchto týdnech zapojeni pracovníci závodu Hamé v jihomoravském Podivíně, kde je sklizeň rajčat v plném proudu. 

            

Po dopravení do závodu nejprve rajčata zkontrolují pracovníci Hamé v laboratoři, kde prověřují jejich kvalitu, tedy zejména obsah refraktometrické sušiny. Následně se důkladně očistí ve čtyřech obrovských bazénech, každý má obsah 40 tun. Po umytí a proprání jsou rajská jablíčka zahřáta, rozmělněna a pasírováním zbavena slupek a jádřinců. Z takto připravené rajčatové dřeně se pak působením tepla nechá odpařit voda, čímž vznikne téměř šestinásobně zahuštěný rajský protlak. Ten se pak asepticky, tj. bez použití konzervačních látek, plní do připravených obalů.

Rajčata bereme od místních zemědělců v Podivíně a okolí.  Rajčatovou kampaň jsme odstartovali na konci srpna a předpokládám, že pojedeme až do začátku října. Celý proces od proprání rajčat až do výroby finálního koncentrovaného rajského protlaku trvá zhruba tři hodiny. Zahuštěný rajský protlak následně využíváme pro další závody Hamé, zejména Otma-Sloko v Uherském Hradišti, kde z něj vyrábějí kečupy a omáčky,“ vysvětluje ředitel závodu Hamé v Podivíně Libor Bůšek.

 

Závod v Podivíně denně zpracuje zhruba 300 tun rajčat a vyrobí 50 tun rajčatového protlaku. Jen pro zajímavost, jeden metrák koncentrovaného rajského protlaku obsahuje více než 600 kg rajčat.

            

To, že pěstování rajčat není nic jednoduchého, potvrzuje také zemědělec Zdeněk Jochman, který pětadvacet let hospodaří na několika desítkách hektarů polí v Podivíně a v Lednici.

Rajčata jsou docela náročnou plodinou, musíte se o ně pořád starat, potřebují jak dost vody, tak slunce. Výnos mám letos výrazně vyšší než vloni, díky častějším dešťům jsem ani nemusel tak často zavlažovat jako loňské léto,“ vysvětluje pan Jochman, který svá rajčata do Hamé dodává již 10 let a podivínský závod Hamé je pro něj nejdůležitější odběratel. „U Hamé mám jednoznačnou jistotu, že všechny závazky včas uhradí, což ani dnes v zemědělství není taková samozřejmost,“ dodává pan Jochman.

Refraktometrická sušina je laicky řečeno podílem všech rozpustných látek (cukrů a kyselin) ve výrobku, kromě vody. Tato sušina vzniká odpařením vody. Refraktometrická sušina vnesená rajčatovou sušinou je část z celkové sušiny, která pochází z rajčat.

 

Dle legislativy musí obsahovat kečupy nejméně 7 % refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou, což znamená minimálně 143g rajčat na 100 g kečupu. Kečupy, které se nazývají „prima“, „extra“ nebo „speciál“ musí tvořit sušina vnesená rajčatovou surovinou nejméně 10 %. Ve 100g kečupu Otma Gurmán najdete dokonce 240g rajčat, což v praxi znamená, že například 870g balení tohoto kečupu obsahuje přibližně 25 rajčat, což už je hezká bednička.